Do tónů Chtíc aby spal se kdosi pokoušel vpravit i svůj hlas, ale nějak to nebylo ono.. chybí ta nálada. Taková ta teplá, Vánoční. Před školu nám postavili strom, vysoký jehličnan, bůhvíodkud, svítí na něm možná světlušky, jestli vůbec něco.. :-) Nicméně, snaží se... A tak se pořád těším do Prahy, na ta světýlka, na to všechno, co před vánoci visí ve vzduchu, na téměř nezastavující se trobu, které, zdá se, letos budu šéfovat já a na všechny, které doma mám.. :-) Prý i letos přišel do Čech Mikuláš.. Mostar je zřejmě příliš daleko a tak se ke mě nestihnul dostat, než se rozplynul v prach čekající na další rok vody.. Ale dobrá zpráva je, že posledních pár dnů mi uteklo tak rychle, že jsem měla pořád pocit, že Mikuláš je až za hrozně dlouho.. a pak najednou,... prý že včera, nebo předevčírem,... -aha?!Od posledního příspěvku se toho tady totiž událo hrozně moc. A bohužel se nejedná jen o dobré zprávy...
Hned na pondělním assembly jsme všichni po té zprávě seděli s málem vyraženým dechem. Školní fondy jsou tenké. Díky finanční krizi je sehnat sponzorské dary významných hodnot téměř nemožné. Nebo alespoň týmu finančníků s kontakty se to za uplynulý půlrok nepovedlo.. A výsledek? Žádná čtvrtá generace. "Škola musí od základů přehodnotit svůj finanční plán". A i když naše UWCiM je to nejlevnější ze všech světových UWC, jsme to my, kdo bude pykat. Komise, která rozhodla dřív, než s kdokoliv z nás dozvěděl o tom, že takovéhle problémy existují, vybrala tu podle nich "nejpřijatelnější"možnost mezi 3 dalšími.. a)zavřít škou, b) přetvořit ji na jakousi soukromou bosenskou IB školu kompletně mimo UWC, c) otevřít příští rok UWCiM jen malému počtu prváků - mluvilo se o šedesáti. Ale i při takovém počtu by škola ihned potřebovala milion dvěstě tisíc eur. Pro otevření plnohodnotné další generace dva miliony. Nemůže si totiž dovolit nabrat studenty a po roce studia jim oznámit, že ..bohužel..nemá peníze na další rok běhu, mějte se hezky... Mít druháka, nebo prváka tu znamená hodně.. first year je člověk, který sdílí část vašich kořenů, všeho, co vám připomíná domov, nehledě na jazyk. Je to člověk, o kterého se můžete starat, kterému můžete předat, co jste sami dostali od svých second-years, můžete počítat s tím, že někdo bude pokračovat v tom, co se tu v Mostaru a vůbec v Bosně snažíme dělat...
Můžná nám teď slibují, že ano, že školu nikdo nezavírá, ale v podstatně je to zrada. UWC jako hnutí založili v Británii za doby Studené války pro studenty jak z východního, tak západního bloku. United World Colleges měly být školy, snažící se měnit svět, školy, které spojují lidi z různých prostředí, třeba i ze dvou zrovna válčících národů. .. Po letech je z většiny UWC bublina v nádherné přírodě vyspělých států. Aby motto: "UWC makes education a force to unite people, nations and cultures for peace and sustainable future" mělo smysl, neměla by naše škola skomírat. Znám a chápu většinu důvodů, proč se ona komise rozhodla tímto způsobem, ale přesto je ve mě.. a vůbec, v nás, něco, co nás nutí proti tomu rozhodnutí bojovat. Ano, naše vzdělání ohroženo není. Ale jak bychom se měli cítit pak? Jako generace, která se nepokusila získat možnost zažívat stejně skvělé chvíle se stejně nebo ještě úžesnějšími lidmi na UWCiM i v budoucnu pro jiné? ... Mluvila jsem s mr. Reganem, naším řiditelem.. primárně o tom konžském dokumentu, ale stejnak většinu času zabral hovor o tom, co my, jako studenti, můžeme udělat? Není velká šance, že by se nám podařilo získat v těchto dobách podstatného sponzora, jediné, co můžeme udělat, a MUSÍME, je být skvělým UWCiM. Ukázat světu, že tahle škola za něco stojí. ...
Tak to byla vyčerpávající špatná zpráva.
A teď, slibuji, už jen samé dobré... snad úspěšně jsem završila páteční prezentací na francouzštině druhou Grading session, ze zemepisu jsem z testu na uplne vsechno dostala uplne neuveritelny pocet bodu, coz me hrozne potesilo :-) přežila test z matiky, který jsem lehce podcenila, z dějepisu dostala ZAS O JEDEN BOD míň naž co by bylo na 7.. a tak :-) Začal nám Winter arts Festival, což znamená kupu koncertů, vyvrcholení sezóny všech divadelnách tříd a skupinek, nehledě na prodloužený víkend plný workshopů a spánku. Včera jsem dvě hodiny tancovala skotské tance a poté se celé odpoledne courala Mostarem za tajnými účely. Taky že mě z těch tajností pěkně bolí nohy... Večer nás pak v Puppet Theatre čekal divadelní kroužek s představením the Investigation - o konfliktu při souzení holokaustu. Jediné, co autor při tvorbě hry pozměnil, bylo pořadí výpovědí konkrétního soudu. Zpracovali to naprosto profesionálně, mělo to sílu.. a sedět u toho vedle Niva z Izraele, vidět na pódiu lidi jak z Německa, tak ostatní židy, bylo.. nepopsatelné. Nakonec mi bylo líto, že jsem se tenkrát v zíří nepřihlásila, že chci taky hrát.. kdo by ze mě byl? Obžalovaný? Oběť? Soudce? ... Dneska jsme pro změnu vyráběli masky ze sádry a mojí vidíte na fotce úplně nahoře..(než jste sem dočetli, určitě se vám ten obrázek zakutálel do nejvzdálenějšího kouta paměti).. Zítra máme opět Bajramové volno, a taky specielní slavnostní oběd.. v úterý je předposlední oficielní školní den, jako každé úterý i s MUN, tentokrát putujeme do minulosti, a tak mám tu čest zastupovat Zair. ... Ve středu večer místo balení na poslední chvíli budeme skotačit na FunVision, přehlídce zábavy a povyražení.. a ve čtvrtek ráno.. ve čtvrtek ráno se už povezu.. drn, drn drn drrrrn, směrem domů! Nakonec ne sama, poveze se se mnou i Radka, má second-year a Sloveská druhačka Anka.. a tak ta cesta snad nebude tak úmorně vyčerpávající...
Stále platí, že do Prahy dorazím po dni a půl stráveném válením se po autobusových sedačkách a pod Víděňskými mosty v pátek, 12.12. ve 13:30 na Florenc, žlutým autobusem Student Agency... :-)
Těším se! Možná naposled před Vánoci vám posílám :-* z Mostaru..
K.
Žádné komentáře:
Okomentovat