Rok

Tak co? Vypadám alespoň o trošku chytřejší? Hmm..? Prosím !!!! Záblesk chytra kdesi v růžku rohovky? Záporné odpovědi už z principu nepřijímám, alespoň ne příštích 14 zkouškových dní.. Nicméně. Dneska jsem se naposled.. fňuk fňuk (:-D) vzbouzela do školy na osmou hodinu ranní a to za účelem nepřijíti pozdě na zeměpisnou nauku, alias na poslední hodinu se skvělou Piou. Fňuk -tentokrát naprosto vážně. Příští hodina čehokoliv až v září. NE-U-VĚ-ŘI-TEL-NÉ! Zhruba za dva týdny mi nastanou doopravdické letní prázniny a tak jsem se rozhodla se trošku zamyslet nad tím, co se od toho minulého září změnilo, jak jsem se změnila a byla změněna já, jak se změnilo všechno kolem, kam se svět ubírá... Avšak ZÁDNÉ STRACHY! Ekonomická krize (mimochodem právě klamně ukzující svou přívětivou tvář, aby posléze udeřila s ještě větší silou) na mne dopad nemá. Alespoň ne viditelný a propad kapesného díky propadu české Koruny vůči Euru mi taky zas tak těžkou hlavu nedělá. A proti všem ekonomickým principům, na fotografickém záznamu o něco výše vidíte významně nadviživený exemplář rodu homo sapiens sapiens, ano, o pár pixelů tukových buděk na levé i pravé tváři je jasně spatřitelných, ačkoliv momentálně červený tělní pokryv nenavyknuv si silného Balkánského slunce tuto skutečnost poněkud maskuje. V záluném úsměvu hlavní hrdinky (je ovšem diskutabilní, zda bylo autorovým záměrem dáti své smyšlené postavě právě takovýto výraz, jako obvykle- způsoby jakých bylo umělcem použito, nemusí být pro čtenáře a diváky vždy jasně srozumitelné) se možná skrývá i skrytá pýcha, v zápětí ovšem odvanuta stále silným Mostarským větrem odlétá a na scénu děje se připlétají pochybnosti, zda je statisticky možné zvládnout statistickou metodu výpočtu standardní deviace bez použití pekelného GDC kalkulátoru ve stejném čase, jako při upsání se vlastní krví za výměnu baterií a čas věnovaný objasnění, která z milionů tlačítek a v jakém pořadí by mohla vést ke správnému výsledku,,... Dějová zápletka díla je ironicky velice jednoduchá, ale jelikož autor je známým vtipálistou, nechává si pointu až na konec, pokud se totiž rozhodne ji čtenáři vůbec objasnit, jelikož krom neobyčejně nesrozumitelného humoru ovládá také umění tajuplného, avšak čtivého smyslu nesmyslu. Struktura díla by se dala hodnotit téže jako nepravidelná až chaotická, pokud totiž čtenář nepozorným okem přeskočí zamaskovanou šifru významu a návodu na použití, je zaveden do prostřed Labyrintu a ponechán svému osudu po mnoho hodin, pokud ne navždy. Tón celého příběhu je pak sarkastický, přesto jaksi uspokojující chuťové čtenářovy buňky - to jak se hlavní hrdinka potácí od jedné ztřeštěnosti ke druhé, předstíraje nejváženější z vážných a zýslužných činností, sluně se přitom na kamenné zídce před Velič house a užívajíce si své neznalosti přechodníků jak přítomných tak minulých.
Milý kritiku, tvá práce budiž ulehčena. Celý význam právě přečtených vět spočívá jen a pouze v procvičení analýzy textu, nebo snad také v mutaci, které bylo dosaženo konstantním nuceným procesem v hodnách anglického jazyka a literatury. Po dnes napsané komparativní kritice textů, zítřejší orální zkoušce a úterní alanýze, tentokrát v jazyce mateřském, se nebohý čtenář nemůže diviti, že styl a lehkost psaní autorova se vytrácí, ještě o něco vÝce i smysl a gramatická bezchIbnost.
No.. a taky jsem vám chtěla názorně ukázat, co to znamená IB Bullshiting (plácání nesmyslů), jelikož se vám to -možná (záleží, čí hrdila jste.. zdali svůj, nebo obětí monstra jménem IB) bude v budoucnu hodit. Laikovi nesrozumitelné věty, spousta hustě za sebou řazených cizích a oborných slov společně s použitím oficielního registru dává dohromady text hodný minimálne 5 ze 7 bodů již jen díky prvnímu dojmu. IB vás změní. Naučí vás analyzovat i to, co vám možná za "normálních" okolností přijde neanalyzovatelné, a hlavně - analyzace nepotřebné, zbytečné, jelikož jako čtenář, příjemce pisatelovy zprávy, nebudete zainteresován způsoby, jakých autor použil, aby dosáhl - nebo nedosáhl svého cíle...
ANO. Takže kromě IB ... pár kilo navíc (ne hmoty mozkové), jak již bylo zmíněno, pár kilo myšlenek navíc, pár tun kamarádů a kamarádek, pár kilogramů inspirace a gramů potuch, jak a kam dál. Ubylo váhavosti, studu, pocitu, že něco NENÍ možné, zmizelo pochybování, zda má cenu něco se snažit měnit, zmizely malé ambice, nahrazené velkými - aby ty byly posléze nahrazeny původními malými, ale reálnými, které by bez oněch velkých neměly šanci být naplněny... A co zůstalo? Zůstala potřeba si hrát.. třeba při oslavě osmnáctách narozenin. ...Riika a já s čepičkami Hello Kitty před následnou promenádou městem s houfem podobně poblázněných jedinců za účelem pořádně oslavit Aniččin den..
Moc vás prosím..držte mi příští dva týdny palce a omluvte, kdybych byla nervozní nebo nepříjemná.. je totiž možné, že začnu brát věci vážně a pokusím se naučit všechno, čím jsem od září prošla... ale to se ještě uvidí..
Zatím posílám :-*
K.