čtvrtek 22. října 2009

Tajnosti

S nohama nahoře, a poetickou náladou, nezřídka přerušovanou výbuchem pláče nahrazeným smíchem hned vzápětí si prohlížím nové pohledy na www.postsecret.blogspot.com ... Několik z nich jsem pro vás vybrala a (NELEGÁLNĚ!- jako obvykle) přidala pod tenhle článek.. Jistý pán ve státech už pěkných pár let místo poštovní schránky provozuje poštovní garáž, jelikož mu týdně chodí tisíce pohledů s tajnostmi z celého světa.. a v neděli ráno si můžeme, my ostatní, zkusit najít to svoje tajemství na jeho blogu.. a třeba se zasmát, nebo zůstat zaraženě koukat,.. Co je na tom vlastně tak fascinujícího? Že si kdosi, neznámý anonym, každé ráno vytahává nudle z nosu manželčinýma kleštičkama na obočí? Či pikantní tajemství cizích vztahů, smutně zoufalá vyznání a povzdechy, tajemné vzkazy, jednoduše geniální postřehy,.. Prý vyšly už 3 takové knížky, které se v žebříčcích prodeje umísťují na horních příčkách.. a náhodný kolemjdoucí v knihkupectví občas najde tajemství zcela originální, to jak kdosi poslal svojí zprávu do světa jiným způsobem..
Což takhle poslat si taky navzájem svá tajemství? Jen mezi námi?
Co se týká života na výsluní Bosenské rokliny, mám se fajn.. za týden mám deadline pro odeslání přihlášky na Dartmouth College, moji finální volbu.. (ach ano, ..už ZAS jsem ji vyměnila..), tak mírně nemírně vyšiluju s formuláři a esejemi, doporučujícími dopisy a všemi možnými ostatními daty... a chtěla jsem být veřejně neskutečně vděčná Taťkovi, který mi s tím vším ohromně pomáhá..mám skoro pocit, že by si zasloužil se tam dostat on a ne já.. :-) DÍKY! :-*
Od zítřejšího rána máme polo-podzimní prázdniny, do školy se nahrneme zas až ve středu.. půvoně jsem se chtěla vydat směrem na Bělehrad, nicméně vzhledem k tomu, že mám tolik co dělat (význam slova prázdniny se mírně pozměnil poté, co není vyjímečné nejít do školy, aby byl čas na školní práce..) a za týden dorazí Bětka (HURÁ, HURÁ, HURÁ!), výlet se odkládá na konec listopadu, kdy máme další několikadenní prázdniny... Teď je Sušac podivně opuštěně tichý.. zítra se stěhuju do druhé residence, kde budeme my, zbylíci, přežívat volno všichni pospolu..
Dny mi plynou jeden za třetím a ty dva za pátým rychleji než tryskovou rychlostí a čím dál častěji se mi na mysli objevuje myšlenka, že už to nepotrvá tak dlouho a budu se s tu muset poklonit a rozloučit, .. Pod svým Monetovým deštníkem s větrným mlýnem (co má podle mamky zcela babičkovské barvy, ale dle mého názoru je naprosto DOKONALÝ) chodím Mostarem sem a tam.. a snažím se vyhnout Niagárám na schodech, Kaspickému moři před školou a bažinám Nicoty (na křídlech Sušacké kočky Falko) před kantýnou,.. a každý lkámen tu pro mě má svoji vzpomínku. A tak si říkám, že jakmile se mi vybaví do jedné i ta poslední, je čas jít.. Jde jenom o pár měsíců, co to je? 24 hodin, 24x60 minut, .. neustále.. jsem mezi všemi a vším a být najednou sama je strašlivě podivné. A tak si říkám, že byh měla jít zase dál.. a půjdu :-)

Posílám velikou pusu ! :-*
K.


"Konečně jsem se usmířil/a s faktem, že tajemství jsou NUTNÁ."



"Kažý kdo mě znal před 11/9 věří, že jsem mrtvý/á "



"Obvykle mi chybí tahle malá holčička,..jejíž sny neměly hranice, která věřila ve svět, kde je vše možné, srdcem, které bylo plné a neponičené"


Občas, když už zdánlivě spím, nechávám stále jedno oko otevřené. Co kdyby.. Moje plyšová zvířátka ožila.


"Jeden z těchto muž je otcem. Platí mi HODNĚ, aby to zůstalo tajemstvím!"


"
"Když je něco těžký, vzdám to a a dám si něco na zub..."

Žádné komentáře:

onlinedegreeadvantage.com
View online accredited degrees information.