Kozí mléko

Tak máme sedmého března, já mám zase zásadní blogovací skluz, v Mostaru nám mrzne, nad hlavou modro a asi se nám porouchalo topení, jelikožjá ho neustále schazuju z polohy svislé v polohu ležatou, ztratil se mi zeleně puntikovasný hrnek, je na něj vypsaná odměna a kdo ho vzal ať si mě nepřeje, za týden zouhle dobou budu vylezlá z vlaku na nádraží v Istanbulu, kam jedeme na projektový týden natáčet dokument, před týdnem jsme měli prodloužený víkend, který nehorázně propršel a tak ze všech výletovacích plánů sešlo, a ještě před týdnem jsme měli italskou návštěvu - přijeli se na nás podívat z Italského UWC v Duinu :) V pokojíku jsem měla českou prvačku Terku, a bylo to celkově moc fajn,.. Taky přišel a zase nás opustil 14. únor, letos v uchu čínském - vycházel totiž přesně na nový činský rok, a tak jsme ho oslavili výrobou čísnkých přání:

No ale to už je relativně dávno, a tak zpátky do přítomnosti! :-)
Dneska ráno jsme se s Aničkou vydaly na malý výlet, jelikož Mostar je obklopený krásnými kopci a my na žádném kromě toho hlavího s Křížem ještě nebyly,.. Původně to měla být cesta do Ortodoxního kostela za knězem, se kterým jsme měly domluvené interview (onen Istanbulský-Mostarský dokument srovnává životy náboženských menšín v obou městech), jenže jak se ukázalo, náš kameraman se nestihnul včas vrátit se Splitu s zvukař se včera společensky unavil a odmítal vylézt z postele,.. no a protože sluníčko krásně svítilo a uši jsme měly zmrzlé jen z cesty pro snídani, skočily jsme si na půdu pro foťák, čepice a rukavice a vyrazily jsme,..
.. původně jsme měly v plánu vylézt až k jakési stavbě, která na nás kouká při výhledu z okna Sušacu, ale pak jsme našly jedno z nejhezčích míst, co jsme kdy v Mostaru viděly,,..

Bylo tam skoro úplné ticho, jenom vítr hulákal a výhled byl parádní, i když na fotkách je zvětšiny rozmazaný :(
No a jelikož jsme ráno narazily jen na zamčené dveře do kantýny a lezením do kopce a z kopce nám vyhládlo, zaskočily jsme si do nedalekého obchůdku pro něco k snědku. Něco k snědku se tedy pak obrátilo v pasterizované kozí mléko, ale stálo to za to! nejdřív chutná jako obyčejné teplé kraví, jemně voní a je celkově spíš nezajímavé, jenže pak do smyslového centra dorazí zpráva o druhé vlně chuti a ta už je fantasticky kozí, trošku jako ten smradlavý vnitřek typických kozích sýrů, jaké jsem jedla ve Francii,.. ňamka! :)

No a teď se snažím se posbírat a neumřít hlady, musím ještě odpovědět na dva emaily (jsem poslední dobou strašlivě nezodpovědná co se odpovídání a blogování týče) a vrhnout se na biológii (záznamy a analýzy laborek), kterou až odevzdám, tak budu absolutně konečně finálně nevratně hotová se všema esejema pro IB! :) TŘÍKRÁT HURÁÁÁÁ! (už to došlo do takových extrémů, že když jsem včera měla konečný termín (deadline,.. a potomhle bychom byli opravdu dead) na práci ze zeměpisu, seděla jsem v pátek večer na balkónku klubu, kde probíhal rockový koncert, a ťukala si cosi na klávesnici počítače, při ruce kalkulačku a hordu papírů, tři prázdné šálky kávy, obal od sýra a ohryzek od jabka. :-D )A s tím je KONEC!:-) Ale na druhou stranu, kdosi spočítal, že do konce naší střední nám zbívá jen 20 školních dnů a to je setsakramentsky malé číslo,.. Maturita trvá 4 týdny, projektový týden jeden, týden máme Velikonoce (jsem pozvaná do Chorvatska k Aničce domů), týden studijní volno a je to fuč! Na jednu stranu mi to připadá správné, zkrátka už se muisíme posunout někam dál, a na druhou stranu strašně předčasné, vlastně jsme stihli jenom zlomek toho, co jsme plánovali,.. a tak to asi zůstane. Na melancholii je ještě brzo, a tak mne omluvte, půjdu se vrátit do reality (na oběd, juchuuu)!
Posílám pusu!
K.
PS: Zarazilo mě, že Blogspot datuje tenhle příspěvek ještě do února, psala jsem ho dnes, sedmého března kolem poledne :) I ten čas je podezřelý,.. musím se trošku pohrabat v nastavení,..