Někde vysoko nad Komínem s velkým "K" se nachází (hrubým odhadem, konec v nekonečnu...) čistý vzduch a pár pěkných dlouhých snů... Mám toho totiž teď nejen nad strop, ale i nad půdu. střechu a komín, s velkým "K". Připadá mi, jako bych do Mostaru dorazila už před měsícem, nebo dvěma.. že prý teprve před týdnem? Nevídáno. A tak se zprostřed pauzy mezi peptidovými a glykosidickými můstky kondenzace di či polysacharidů a proteinů ozývám, abych se vymanila z vaší představy mrtvého brouka. Jsem totiž velice, převelice čiperný hmyz, možná zrovna tak, jako ten hovnivál na fotce v mém novém postelovém rohu. Přestěhovala jsem se totiž na místo Vilde, která se o Vánocích rozhodla zůstat v Norsku... A jelikož mě dneska čeká ještě pojednání o identitě a "jinakosti" ovlivňované médii na angličtinu, která mě, konečně, díky nové slečně profesorce baví, po krátkém úvodu vás zanechám rozpolcené a dychtící po pokračování a rozloučím se...
Mějte se famfárově! (Další vnik do svých zelených blogerských teček plánuju na víkend, ale nic není jisté, ani že jsou zelené.. kdo ví? )
:-*, K.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat