..a jsem z výletu zpátky..

Ano, podívala jsem se na kalendář, ano, VÍM, že už nejmíň 2 TÝDNY jsem vám nenapsala ani řádku, a taky přiznávám, že jsem se vůbec nezmínila, že jedu domů.. Měla jsem z toho takovou radost, že jsem si ji..ani pořádně neznám důvod, nechala pro sebe, jako kdybych se bála, že se zmenší tím, že se o ni podělím.. Nicméně teď už jsme zase zpátky v Mostaru,v diáři centimetr čtvereční volna, a tak místo esejí, přípravy variety show pro druháky, nebo (čistě náhodou) jakési činnosti zvané studium na zkoušky píšu blog.. Snad vás to aspoň trošku potěší. ... O pár pixlů výše vidíme Medvěda ledního, ukázkový exemplář z pavilonu Pražské ZOO, jak na mne valí oči a já, překvapená, mačkám spoušť netuše, že z datové karty do počítače pak vyleze tahle naprosto BÁJEČNÁ fotografie. Jsem na ni HRDÁ. Nicméně, ZOO přišla až poté, co jsem bez problémů dorazila (JEN S JEDNOU, POLOPLNOU KROSNOU!!!) do Vídně, kde mne už očekával privátní odvoz a jako bonus společnost těch, co mi tu tak chybí,, :-) Až do Pondělka Velikonočního jsme pak byli na chatě a to bylo.. (přemýšlím nad synonymy pro slovo báječné, jelikož ho aparentně užívám pořád a pořád dokolečka).. skvělé. Mimo 90 s taťkou na kole naježděných kilometrů jsme se také vypravili do Třeboně, kde byly trhy, výstava amarilisů A BAZÉN.. a Elišce s Vítkem to ohromně slušelo...

..A po Třeboni už přišly Velikonoce a s nimi i Zajíček, který přinesl maminčiny krásně zdobené perníčky a spoustu dalších dobrot..

(vezmu to rychleji, dámy a pánové) - No a pak přišla Praha... doma bylo krásně, i když pocit, že můj drahý malý zelený pokojíček je teď někoho jiného, byl zvláštní.. Ale Holly je báječná. Pro vysvětlení - bydlí u nás totiž teď na semestr američanka Holly, co je v Evropě "na zkušenou" a taky na Karlovce.. Jeli jsme v rámci "seznamování" do Dendrologické zahrady, kde sice ještě nic nekvetlo a rozbagrované záhonky sotva poskytovaly podobně opojný pocit, jako ve vzduchu létající rododendronový nebo tulipánový pil, ale postavili tam aspoň celkem masivní dětské hřiště a tak jsme se všichni vyblbli.. To samé odpoledne pak následoval ještě hmm.. hrad. Uaaa jak jen se jmenoval !? (budiž později doplněno..) a taky rodinná oslava.
Jelikož to tak dopadlo, že každému členovi rodiny jsem velkoryse věnovala část svého drahocenného času (:-D spíš naopak), vydali jsme se s Mamkou do centra na úplně tajné nákupy triček PRAGUE - pro mě a pro Holly. Zakončily jsme to pak zmrzlinou u Hájka (aaaaach) a taky návštěvou kina - komedie "Líbáš jako Bůh" byla....hmm..jednoduše česká. Stereotypní postavy ve stereotypních situacích se stereotypníma myšlenkama. Nicméně celé dohromady to bylo..odpočinkové, což jsme obě posléze ocenily..

No a teď už snad přichází na řadu ona propagovaná ZOO. Tedy, VÝPRAVA do ZOO. Oproti mému očekávání jsme nešli s Víťou sami, ale připojila se k nám i Bětka, takže jsme si celý den (celý den v ZOO !) parádně užili,.. chtěla jsem přidat ještě fotku z lanovky, ale nakonec jsem usoudila, že to už by přece jenom bylo poněkud příliš..Tak se podívejte zas jednou na mé rajče (odkaz postraně), pokusím se tam co nejdříve našoupat právě i tenhle nový set fotografií..

Zatímco na mne medvět vystrkoval čumáček, na některé... :-)

Uteklo to až moc rychle a tak jsem se po báječných jahodových knedlících musela zase rozloučit a vydat se směrem na východ.. Cesta proběhla poprvé bez jakýchkoliv komplikací a tak jsem dorazila do Mostaru úplně neporušená, i když na mě zapomněli při nástupu dát cedulku FRAGILE :-D.. No a tady je teď už asi léto. Kohouti kokrhaj, i když je po poledni (oni vlastně kokrhaj i když je večer, takže netuším, odkud se vzala ona báje, že kohouti "zpívají" ze svítáním a probouzí nebohé děvečky k podojení kraví laktózy.) .. Za dva týdny nám, prvákům, začínají "mock exams", zkoušky nanečisto..ovšem pekelně důležité, co se týká predicted grades, známek pro university.. a taky se na nás teď sesypaly všechny termíny a představení a velké závěrečné testy a ... a....... a. Ale to neva. Je tu hezky... Ve vzduchu začíná vyset ona "závěrečná nostalgie", která se snáší na lidi, kteří mají sotva šanci se ještě někdy potkat v kompletním obsazení v jeden čas na jednom místě.. Druháci budou fuč. A z nás se stanou druháci. NEMYSLITELNÉ. Zatím. NICMÉNĚ - mám veeelikou novinu!! --> Mám PRVÁKA !! Huraaaaaa :-D Zbyla ve mě sotva kapička naděje, když vtom mi dorazil mailík a bylo. Takže jsem připravená být vzornou pečující druhačkou :-P ... Petře, těš se! :-D

Teď e mi právě zachtělo se jít (ano opět namísto jakékoliv seriózmí činnosti. - já na to jednou dojedu, nebojte) natáhnout na trávu za Sušac.. svítí neodolatelně sluníčko a uvnitř už to nevydržím ANI MINUTU !

Posílám VELKOU pusu a moc se na vás těším!

K.

PS: Bylo mi s vámi v Čechách moc dobře, díky :-)